Národní úložiště šedé literatury bylo vybudováno díky podpoře Ministerstva kultury v rámci projektu „Digitální knihovna pro šedou literaturu – funkční model a pilotní realizace“. Jednalo se o čtyřletý projekt (2008 – 2011), který řešila Národní technická knihovna společně s Vysokou školou ekonomickou v Praze.
Tento projekt vznikl na základě úsilí NTK pokračovat ve své činnosti v oblasti šedé literatury. NTK byla již v minulosti odpovědná za distribuci šedé literatury za Českou republiku do evropského systému pro šedou literaturu SIGLE (System for Information on Grey Literature in Europe), který provozovala Evropská asociace pro využívání šedé literatury (European Association for Grey Literature Exploitation – EAGLE). Tento systém se po roce 2003 přestal vyvíjet a nedokázal poskytnout moderní služby v elektronickém prostředí což vedlo k jeho zániku v roce 2005. Důsledkem bylo též ukončení koordinované evidence šedé literatury na principech SIGLE v České republice. NTK inicializovala již v roce 2005 několik jednání se zástupci vysokých škol, ústředních knihoven a dalších institucí, která se zabývala možnostmi spolupráce v oblasti šedé literatury na národní úrovni. Na základě techto jednání NTK začala postupně připravovat tento projekt. Samotný projekt byl zahájen v roce 2008. Prvním krokem již na přelomu roku 2007 a 2008 bylo podrobné zjištění stavu šedé literatury a jejích producentů v České republice. V rámci dotazníkového šetření byli osloveni jakožto hlavní zástupci producentů šedé literatury vysoké školy a ústavy AV ČR. 39 ze 48 dotazovaných institucí vyjádřilo ochotu k budoucí spolupráci v závislosti na sjednaných licenčních podmínkách.
Hlavním cílem projektu bylo vytvoření Národního uložiště šedé literatury (NUŠL), které představuje Centrální rozhraní NUŠL pro vyhledávání a Digitální repozitář NUŠL pro dlohodobou archivaci a zpřístupnění šedé literatury. Softwarové řešení a s ním spojená problematika metadatového formátu a identifikátorů jsou popsány zde. Před samotným sběrem šedé literatury byla definována typologie dokumentů, která jasně vymezuje předmět sběru. Pro zajištění stabilního vývoje byl prováděn pravidelný audit důvěryhodnosti Digitálního repozitáře NUŠL s použitím nástroje a metodologie DRAMBORA.
Projekt byl zaměřen na získávání metadat a plných textů. Velký důraz byl přitom kladen na vytvoření partnerské sítě spolupracujících institucí z oblasti školství, výzkumu a vývoje, státní správy, komerčního sektoru a ověřených open access zdrojů. Partnerské instituce byly průběžně oslovovány od roku 2009 na základě dotazníkového šetření a vytvořené typologie dokumentů přijímaných do NUŠL.
I po ukončení projektu v roce 2011 nadále pokračuje rozvoj systému a rozšiřování partnerské sítě. Prostřednictvím pravidelného pořádání Konference o šedé literatuře a repozitářích (do roku 2013 Seminář ke zpřístupňování šedé literatury) je i nadále podporována odborná diskuze v oblasti šedé literatury.